Rasa: Lovec nadpřirozena
Zaměstnání: automechanik
Věk: 22 let
Datum narození: 16.5.
Rodinný stav: zadaný
FC: Rudi Dollmayer
Hráč: andyh_025
Austin Terrence
If I cannot bend heaven, I will raise hell.
Charakter:
Austin je velmi uzavřený člověk. Už odmalička žil v domácnosti, kde se emoce a pocity skrývaly a nesměly se ukázat. Bylo to projevem slabosti a oni jakožto lovecká rodina s vyšším postavením ve skupině lovců v Angeles nesměli dát žádnou slabost najevo. Tohle mu zůstalo až do dospělosti. Po smrti rodičů se stal ale ještě více nepřístupným. Nerad k sobě pouští nové lidi a když, tak pouze na profesionální úrovni. Nehledá si a nepotřebuje žádné kamarády. Potřebuje pouze pomstu královské rodině za své rodiče. Proto také ve veškerém volném času trénuje. Ať už jde o box, běh, boj s různými zbraněmi a nebo střelba. Smrt se díky útokům na palác stala běžnou součástí jeho života a nechává ho naprosto chladným. Několikrát byl dokonce vyslán lovci na misi sám jakožto nájemný vrah. Nikdy nezklamal. Mezitím vyčkává na vhodnou příležitost pro pomstu a připravuje se na převzetí vedení jejich lovecké skupiny. Celý tenhle proces ho uklidňuje. Plánování strategií, jejich realizace v útocích, boj, střelba a celé znovu dokola. Nachází v tom jistý klid a pocit, že pro své rodiče opravdu něco dělá. Třeba by na něj konečně byli pyšní. Po otci převzal dílnu a začal se živit jako automechanik. Ve své práci je dobrý, protože ho baví. Jako své povolání bere spíše loveckou část svého života a práce v dílně je prakticky jeho koníčkem. Samota mu nedělá žádný problém. Umí být sám se svými myšlenkami a když je toho na něj hodně, jde se vybít do boxovacího pytle. Hlavně neukázat žádnou slabost. Proto tohohle 185 cm vysokého muže potkáte vždy s vážnou tváří. Vtipkování mu přijde jako ztráta času a většina vtipů až pitomých. Takže se jim ani nezasměje. Nesnáší, když někdo nejde přímo k věci a má potřebu věci okecávat. On sám staví upřímnost na první místo, ať už je pravda jakkoliv krutá nebo nepříjemná. Prostě to ze sebe vysype a druhý ať už si s tím poradí po svém. Podporu nebo svou náruč nikomu jen tak nenabízí. Bezpředmětné konverzace mu přijdou jako ztráta času. Jediný, komu se ho povedlo více otevřít je jeho přítelkyně Francesca. Ani neví jak, ale nějakým způsobem si našla skulinku v jeho srdci a trvale se tam zabydlela. Pro ní by byl schopný udělat cokoliv a ona jediná je schopná z něj aspoň občas vydolovat nějakou emoci nebo dokonce smích. Není kdovíjaký romantik, je hlavně praktický. Ale u ní se už naučil rozpoznat, co jaké výrazy znamenají a co od něj zrovna potřebuje a snaží se jí vyjít vstříc.
Minulost:
Austin se narodil do rodiny lovců nadpřirozena, kteří svým posláním doslova žili. Jejich zaměstnání byla jenom cesta, jak se uživit. Otec pracoval jako automechanik a matka jako výpomoc v kuchyni v jednom bistru. Celý život bydlel poblíž paláce a byl uprostřed všech možných jednání lovců, kteří plánovali útoky na nedaleký palác. Není ani divu, že sám později převzal stejné názory jako jeho rodiče, když mu je vsugerovávali celý život. Věří, že jedině lidé si zaslouží obývat tuhle zemi a ne být podřízeni silnějším nadpřirozeným rasám. Na svém prvním útoku byl již ve věku 14 let. Ten den také poprvé viděl někoho zemřít. Byl to zvláštní pocit. Sledovat, jak z někoho vychází život, i když to byl nějaký elf, stále to byla bytost, která před ním zemřela. Trvalo mu hodně dlouho, než tuhle vzpomínku přestal vídávat ve snech a budit se každou noc. Nikdy na sobě ale nic nedal znát. Oba jeho rodiče měli vždy nasazené drsné masky zabijáků a ani jemu neukazovali moc emocí. Austin chtěl být jako oni. Viděl, jak odhodlaně bojují za své přesvědčení a jak jsou silní. Tudíž se už v pubertě naučil nosit úplně stejnou masku. Jeho problémy a pocity nikoho nezajímaly a když, tak by to z něj akorát před ostatními udělalo slabocha. Dál se cvičil spolu s ostatními a brzo vynikal nejen nad svými vrstevníky, ale zvládal v soubojích porážet i dospělé muže. Měl před sebou zářnou budoucnost mezi lovci, kdy se měl stát budoucím velitelem a rodiče na něj konečně byli pyšní. Svět se mu ale otřásl v základech, když mu bylo 17 let. Otec zrovna pořídil své vysněné auto za našetřené peníze a celá rodina si udělala den volna, aby ho mohli projet. Otec byl nadšený a i matka povolila trochu svou masku. Poprvé za život měl Austin pocit, že jsou skutečná rodina. Než se ze zatáčky vyřítilo auto do protisměru a nenastal čelní náraz. Oba jeho rodiče byli na místě mrtví. Austin přežil jen díky tomu, že seděl na zadním sedadle a řidič druhého auta vyvázl prakticky zázrakem. Takovou dobu Austin čekal, až se celá situace bude řešit a on uvidí toho druhého řidiče pykat za všechno. Než zjistil, že celý případ byl zameten pod koberec. Jeden z řidičů byl významný Illejský politik a autonehoda a zabití dvou lidí by mu velmi poškodilo pověst. Trvalo to 3 roky, než byl Austin schopný znovu usednout za volant. Nejen, že palácoví podporují nadpřirozeno, ale ještě mu vzali oba rodiče. Od té doby žije prakticky pomstou. Trénuje a zapojuje se u lovců ještě víc než kdy dřív. Ve dvaceti letech byl konečně také schopný vejít do otcovy staré dílny a oprášit jí. Sám musel začít nějak pracovat a otec ho toho o autech naučil spoustu. Převzal proto jeho řemeslo. Ale i když je to od jejich smrti již 5 let, stále nenašel odvahu více prohledat nebo se nějak vypořádat s jejich věcmi. Celý domek bude ve stejném stavu, v jakém ho ten den opustili. Po nehodě přespával u velitele lovců a jakmile dosáhl dospělosti, sehnal si menší byt, kde bydlí doteď.