Marcus Benjamin Schreave

With each new day comes new strength and new thoughts.

Charakter:

Pokud hledáš šarmantního krále na bílém koni, se zlatavými kadeřemi a zářivým úsměvem, že by mohl pracovat pro reklamu na zubní hygienu, pak popis odpovídá právě Marcusovi. Marcus se nikdy nepovažoval za dokonalého jedince své země. Avšak nikde se nepíše o tom, že by se k tomu ve svých představách a svému typickému humoru s lehce jedovatými arogantními vtípky nepřibližoval.

Jde o někoho, kdo dokáže naprosto přirozeně zapadnout do každé role hned, jakmile dostane scénář do svých rukou. Rád se nechává druhými obdivovat, uznání je pro něj skutečně důležitým prvkem v každém kontaktu s druhými lidmi. Společenský život bohaté smetánky jako by k němu patřil snad odjakživa. Vhodné vyjadřování, pevný postoj, odlehčený pohled. Vzhled je ale asi to jediné, co může většině účastněným na společenských akcích nabídnout. Marcus totiž nesnese jakékoliv doteky lidí, kterým nedůvěřuje. Žádný tanec, rámě, ruce nechává při chůzi pevně spojené za zády, aby si udržel nějaký ten zdravý odstup. Je skutečně nedůvěřivý, místy možná až paranoidní k lidem, které tolik nezná. Nikoho si nemá ve zvyku pouštět příliš blízko k tělu snad kromě vlastní rodiny a blízkých přátel. Může za to trauma po únosu rebelů, kterému byl vystaven ještě jako malý kluk. Nemá ve zvyku se vzdávat. Do všeho se vrhá sebevědomě s bradou až k nebesům.

I přesto jak arogantně může Marcus zprvu působit, pro svou rodinu by se roztrhal. Nikdy by nedovolil, aby jeho dětem někdo ublížil, v té chvíli nezná bratra. Jeho největším cílem je, aby jeho blízcí měli vše, na co si vzpomenou. Vnímá to jako dík za to, že je má a že stojí při něm, když se nedokáže postavit na vlastní nohy. Je někým, kdo vede celou rodinu a má tu být pro ně kdykoliv se dostanou do potíží, plnit jim jejich sny. Přehnané ochranářství je jedním z mnoha věcí, které sdělil po svém otci. Marcus se už od patnácti let zajímá o armádu. Jeho největším koníčkem je sbírání různých armádních předmětů, ať už jde o uniformy, nebo dokonce zbraně. Pečlivě si je vystavuje u sebe v pracovně, která působí spíše jako jeho skladiště. Pravé poklady má však uschované v bezpečí, kam má přístup pouze on. Jedná se o místnost propojenou s jeho komnatou a ostatním je přísně zakázáno do ní vstupovat bez jeho vědomí. Kromě armády se zajímá také o všemožné sporty. Zbožňuje adrenalin a je otevřený každé nové výzvě, kterou by mohl pokořit. Za svůj život si zamiloval hlavně hokej, surfing, ale taky v nedávné době poprvé vyzkoušel bungee jumping. Je sportem posedlý. Pohyb pro něj představuje takový relax a denní rutinu, díky které je schopen normálně fungovat.

Hodně pečuje o svůj vzhled. Málokdy je viděn na veřejnosti neupravený. S tím se pojí i jeho nechuť k brýlím. Už dlouho nosí pouze kontaktní čočky. Sebedůvěra je v jeho postavení skutečně důležitým faktorem, nemohl by nosit něco, v čem se necítí ani trochu komfortně.

I když by to do něj asi málokdo řekl, kdyby nesledoval média, on naprosto zbožňuje děti. Již několikrát navštívil několik škol, kde se podílel jeden den na výuce žáků různých věkových kategorií a strávil s nimi tak spoustu času. Zároveň je velkým podporovatelem dětských domovů a nemocničních center.

Minulost:

Marcus se narodil jako prvorozené dítě královské rodiny Schreave. Zároveň byl jejich jediným synem, jelikož co mu život opravdu nepřál, tak bratra. Místo čápa přiletěla vrána a to hned několikrát za sebou. Tak se stalo, že se Marcus ocitl v každodenním režimu mezi tolika dívkami. To mělo obrovský vliv na jeho budoucí život a zkušenosti, neboť byl nucen projít se svými sestrami všemi etapami ženského myšlení až do dospělosti. Asi i proto raději trávil čas sám. Byl poměrně vytrvalým a divokým dítětem, před kterým se i zem třásla, když přišlo na vylomeniny. Mezi jeho nejoblíbenější aktivity patřila střelba na víčka od pet lahví, které střílel se svým otcem na pohraní zahrady a lesa. Hodně si rozuměl se svým nejlepším kamarádem, princem Ryanem, se kterým se Marcus vídal několikrát za rok, když jeho rodina přijížděla do Saúdské Arábie a opačně. Hodně se zajímal a zkoumal. Sám tak zmapoval všechny tajné chodby, které se nachází všude po pozemku paláce a to už v pouhých devíti letech. Zvědavost ho zároveň dostala do nejednoho problému a tím největším byl únos rebelů, kterému byl vystaven ve svých deseti letech. Pohřešovaný byl celý týden. Po nalezení odmítal že sebe dva měsíce vydat jedinou hlásku a to, čemu všemu byl vlastně vystaven, ví asi jen on sám. Byl to zlom, který zapříčinil, že přestal důvěřovat každému s výjimkou vlastní rodiny a dobrých přátel. Po nějaké době se opět socializoval a vrátil do starého života, který vedl. Ovšem s malými změnami. Marcus nemá komorníky, nikoho k sobě do komnaty jen tak nepouští. Od pracovních záležitostí má přeci pracovnu a pokud jde o ty rodinné, ty brzy řeší celý palác díky drbům tak jako tak. Rád si drží odstup od lidí, kteří si ještě nezasloužili, aby do nich vložil svou důvěru. Při chůzi má proto často ruce spojené za zády, což je považováno za jeho typickou chůzi po veřejnosti.

Ve svých osmnácti letech si splnil sen a zúčastnil se výcviku, který trval půl roku. Tam se seznámil s vojákem, se kterým zpočátku neměl nejlepší vztahy, zvláště pro jejich odlišné původy. Marques byl jedním z oblíbenců v četě. I proto se zpočátku tolik nemuseli. V nouzi člověk ale pozná přítele a brzy se z nich stala nerozlučná dvojka. Zpátky domů Marcus neodjel úplně s prázdnou. Kromě nových zkušeností, lepší kondičky a bohatšího pohledu na svět se totiž během výcviku seznámil i s mladou dcerou generála, Maggie. Nebylo divu, že zanedlouho oznámili veřejnosti i svůj vztah. Byla důvodem, proč se Marcus snažil vší silou oddálit svou selekci co nejdéle to půjde. Rok byl však maximem, který by dokázala média a veřejnost snést. Proto jejich vztah, trvající čtyři dlouhé roky, skončil rozchodem.

Výběr jeho nastávající manželky a budoucí královny neprobíhal tak hladce jak bylo původně v plánu. Během selekce byli hosté vystaveni útoku rebelů a jeho drahý otec ten večer vydechl naposled. Marcus se tak dostal do velmi těžké situace, jelikož musel předčasně zaujmout místo na trůnu svého otce a zároveň se postarat o svou matku, která se přes smrt manžela léta nepřenesla. Selekci krátce poté zrušil a začal svou vládu bez manželky. O rok později ho zaujala jedna z mladších princezen Anglie, která přijela na návštěvu v rámci politických vztahů. Brooklyn byla věčně usměvavé sluníčko, které mu do života vneslo kousek světla a on se tak po tolika problémech stával šťastným. I když se jejich život zdál ideálním, dokonalým se stal až po narození jejich třech dětí. Bohužel poslední zákrok byl jeho ženě osudným a porod nezvládla.

Marcus žije od té doby sám se svými dětmi a věnuje se hlavně své práci. Ačkoliv doma smutku po tolika letech ustala, nikdy žádnou další partnerku nevyhledával a ani nevyhledává.