Rasa: Člověk
Postavení: Osobní komorná prince
Původ: Finsko
Věk: 20 let
Datum narození: 18.2.
Rodinný stav: svobodná
FC: Scarlett Leithold
Hráč: andyh_025
Kristiina Sikanen
Family by blood is bullshit. Choose your own family.
Charakter:
Osobnost Kristi byla vždycky přesně taková, jakou byste dle jejího vzhledu hádali. Blonďaté lokny a andělsky modré oči dodávají této drobné dívce na nevinném vzhledu a důvěryhodnosti. Vždy byla optimistický snílek, který věřil, že všechno špatné jednou přejde a ona si splní své sny. Dříve byla i dívkou, která naprosto zbožňovala svou rodinu a udělala by pro ní cokoliv. To se změnilo ve chvíli, kdy jí prodali do paláce, aby uživili sebe a její sourozence. Hodně dlouho se jí po nich stýskalo a hlavně měla zlomené srdce z toho, jak jednoduše se jí vzdali. Pochopila ale, že pokrevní rodina neznamená nic a že rodinu si může sama vybrat. Ne, že by okolo sebe měla nyní v paláci nějaké blízké přátele, ale je přístupná komukoliv. Své soukromí, pocity a příběh si pečlivě střeží a někoho k sobě jen tak nepustí. Ale ráda pomůže každému a nebo ho i jen vyslechne. Momentálně je v paláci nejšťastnější, co kdy ve svém životě byla. Sice si neslnila sen o tom jít studovat, ale žije v luxusním prostředí. Obzvláště od chvíle, kdy jí přibližně před rokem korunní princ vzal jako osobní komornou a hlavně rychlý zdroj potravy. Závislost na kousnutích je u ní obrovsky rozjetá a spoustu času tráví v rauši nebo natěšená na další chvíli, kdy prince popadne hlad. Přes růžové brýle ho vidí jako toho nejkrásnějšího zachránce jejího života. Když má zrovna chvíli volna, tráví jí většinou zavřená v knihovně nad knížkami všeho druhu. Co jí jedna sousedka z vesnice během dětství naučila číst, stalo se to jejím oblíbeným koníčkem. Ráda se dozvídá více o historii a nebo čte i smyšlené příběhy, které akorát podpoří její víru v dobré konce.
Minulost:
Kristiina se narodila jako prostřední potomek jedné rodině ve Finsku. Celé dětství prožila v malé vesničce a v chudobě. Její rodina si sotva mohla dovolit něco k jídlu a malou chatku, ve které bydleli. Její starší bratr byl už odmalička učený lovu, aby se spolu s otcem dokázal postarat o rodinu a ona spolu s mladší sestrou se učili různé ženské práce. Zahradničení, aby si dokázali vypěstovat aspoň nějaké jídlo, vyšívání a celkově krejčovinu. Své výrobky prodávali na trzích ve městě kousek od vesnice a zároveň byly schopné ušít nebo spravit oblečení svým sousedům ve vesnici. Každá mince se počítala. Oba její sourozenci vždy vypadali, že se s tímhle životem smířili a dělali vše pro to, aby vydělali dostatek na přežití další zimy. To bylo vždy nejhorší období. Kris ale vždy toužila po něčem víc. Toužila odejít do města a studovat. Vzdělávat se dál o historii, jazycích a podobně. Sbírala staré knihy, které ostatní vyhodili, aby se z nich mohla dozvědět co nejvíc a jedna starší sousedka z vesnice jí naučila číst. Naprosto propadla všem těm příběhům. Ať už byly skutečné z minulosti a nebo smyšlené pohádky. Byla vždy optimistickým snílkem, který věřil, že se jejich rodinná situace zlepší a ona si bude moct dovolit školu. To se ale dlouhé roky nedělo. Naopak se jejich situace ještě více zhoršila, když bylo Kristiině 17 let. Ve Finsku bylo legální prodat své neplnoleté dítě nebo podřízené paláci, pokud šlo o člověka. Ten většinou ihned putoval do královské krevní banky. A toto se jejím rodičům zdálo jako jediné východisko. Její bratr byl již plnoletý a uměl skvěle lovit. Mladší sestra se zase více zabývala vyšíváním a více prodávala na trzích. Nejpostradatelnější byla Kristi.
Když se dostala do paláce, přišlo jí to všechno naprosto nereálné. Jako kdyby ten luxus okolo ní byl jen přeludem její mysli, protože se jí nikdy ani nesnilo, že by mohlo existovat něco tak nádherného a honosného. Údiv se v ní mísil se zlomeným srdcem a smutkem po rodině. Nechápala, jak se jí rodiče mohli tak snadno vzdát výměnou za peníze. V určitém smyslu si ale polepšila.
Do paláce přišla jako vyhublé dítě, a proto se o ní v první řadě museli postarat, aby jim k něčemu byla. Dostala nové šaty, dostatek jídla a dokonce i vlastní postel. Do té doby spali vždy se sourozenci namačkaní v jedné. Jakmile nabrala aspoň nějakou váhu, přesunuli jí do krevní banky. Ten prvotní pocit byl šílený strach. Nechtěla, aby z ní nějací upíři pili. Poprvé se dokonce pokusila rvát a utéct, ale oproti upírům byla prakticky nic. Kdežto první kousnutí byla naprostá slast. Cítila se jako na obláčku. Šťastná, veselá, bezstarostná a lehká. Ten pocit byl k nezaplacení a brzo se na něm stala závislou stejně jako všichni ostatní. Po nějaké době si jí vyhlídl sám korunní princ a od té doby se stala jeho osobní komornou. Jednak je mu kdykoliv k dispozici pro úklid a jakékoliv práce, ale hlavně slouží jako rychlý přísun krve. A on jí zase dodává ty nádherné pocity z kousnutí. Celý svět má od té doby prakticky pod růžovými brýlemi a to hlavně prince. Bere ho jako svého zachránce, kterému vděčí životem.