Smrtky patří mezi rasy, které po světě chodí již od jeho vzniku. Začaly existovat až mnohem později. Přesto je to již ale dávno, kdy se jedna chudá dívka pokusila obalamutit smrt a bolest, aniž by se stala upírem. Chtěla se zbavit vší bolesti, kterou jí tvrdá práce způsobovala a přenést jí na ty, kteří zotročili její rodinu a jejich další generace. Za tento plán jí ale stihl tvrdý trest. Jedna z čarodějek dívku proklela a donutila jí cítit zatím ještě neobjevenou bolest - bolest smrti. Zároveň pokud se dívka do někoho zamilovala, brala na sebe všechnu jeho fyzickou bolest. Její prokletí se také dalo dědit. Takto vznikla první smrtka.

Po celém světě jich zas tolik není, patří k nejméně rozšířené rase. Prakticky všichni její příslušníci berou svou rasu jako prokletí. Kdykoliv v jejich blízkosti zemře jakýkoliv živočich, cítí bolest. Ať už je to zvíře a nebo osoba. Intenzita bolesti se odvíjí od velikosti daného tvora. Smrt člověka vždy bolí hodně a pokud to byl někdo, ke komu měla smrtka blízko, představuje to pro ní nepředstavitelná muka. Některé smrtky cítí smrt jen v okruhu pár metrů okolo sebe, jiné jsou citlivější a jejich schopnosti mají okruh až jednoho kilometru.

Není pro ně jednoduché fungovat s tím, kolik smrti okolo sebe vnímají, a proto většinou nejsou psychicky velmi odolné. Může být jednoduché je ovlivnit a často mají sklony k tomu zavděčit se co nejvíce lidem okolo sebe.

Pokud se smíří se svým prokletím, což není nijak jednoduché, dokážou na čelech lidí okolo vidět datum jejich smrti. Ten se nikdy neplete a nemění. 

Jejich silnou stránkou je velká fyzická odolnost. Je těžké je zabít, protože jsou odolné vůči fyzickému útoku. Tvrdý útok je může maximálně na chvíli omráčit. Stárnou ale normálním tempem jako lidé a nakonec umírají na stáří v běžném lidském věku. Výjimečně mohou mít nějakou vážnou nemoc, která jejich smrt potencionálně urychlí, ale to není nijak obvyklé.

Pokud se doopravdy zamilují, berou na sebe všechnu fyzickou bolest své drahé polovičky. Ať jde o obyčejnou bolest hlavy nebo bolest z určitých zranění. Samotné zranění se nepřenáší a polovička smrtky na něj může normálně zemřít, avšak všechnu fyzickou bolest ucítí smrtka a ne ten druhý. 

Smrtky se snaží najít partnera v jiných rasách. Nejčastěji se jim to daří s lidmi. Pokud se množí dvě smrtky, jejich dítě zdědí stejné prokletí této rasy a to si mnoho rodičů nepřeje. Proto se snaží najít partnera v jiné rase a doufají, že případní potomci zdědí rasu po druhém rodiči.